Květ, plod
KVĚT
Funkce: Zajistit pohlavní rozmnožování u krytosemenných rostlin a následný vznik semen.
Kvetení - energeticky velmi náročný proces.
Raflésie Největší květ na světě - až 1 m. Tropická parazitická rostlina. Indonézie, Malaysie.
Střevíčník pantoflíček (vstavačovité) a leknín bílý (leknínovité) - největší květy u nás – přes 10 cm.
Wolfia a okřehek Nejmenší květy na světě. Celá rostlina 0,5 mm.
Krátce kvetoucí rostliny Kaktusy – některé jen několik hodin. Pupalka – jednu noc.
Dlouho kvetoucí rostliny Tropické orchideje, pokud nejsou opyleny.
STAVBA KVĚTU
I. Sterilní části Květní obaly, květní stopka a květní lůžko.
II. Fertilní části Tyčinky a pestíky.
Květní obaly
1) Rozlišené : Kalich a koruna Př. Květ jahodníku.
K - Kališní lístky : Většinou zelené. Srostlé či volné.
C - Korunní lístky : Většinou barevné. Srostlé či volné.
2) Nerozlišené : Okvětí
Př. Květ tulipánu. Okvětní lístky: Většinou barevné. Volné či srostlé.
Tvary koruny: baňkovitá u vřesovce, dvoupyská u šalvěje, jazykovitá u smetanky, kolovitá u divizny, kulovitá u konvalinky, nálevkovitá u durmanu, řepicovitá u pilátu, šklebivá u hledíku, tlamatá u hluchavky, trubkovitá u kostivalu, zvonkovitá u zvonku (vyberte si a naučte se 3 příklady)
Tyčinka A Samčí pohlavní orgán. Z prašníku a nitky. V prašníku vznik pylových zrn.
Pylová zrna Hladká pylová zrna u rostlin opylovaných větrem. Pylová zrna s výrůstky u rostlin opylovaných hmyzem. Pyl poškozován vlhkem – zavírání květů na noc.
Pestík (gyneceum) G Samičí pohlavní orgán. Z blizny, čnělky a semeníku s vajíčky.
Blizna je často lepkavá. Pro zachycení pylových zrn.
Čnělkou prorůstá pylová láčka z klíčícího pylového zrna.
V semeníku jsou vajíčka, ze kterých po oplození vznikají semena.
ZPŮSOBY OPYLENÍ KVĚTŮ
1) Entomofilie Prostřednictvím hmyzu. Nabídkou cukerný roztok – nektar či nadbytek pylu.
2) Ornitofilie Prostřednictvím ptáků (kolibřík).
3) Chiropterofilie Prostřednictvím kaloňů.
4) Hydrofilie Prostřednictvím vody.
5) Anemofilie Prostřednictvím větru. U trav...
6) Samosprašnost - autogamie.
7) Cizosprašnost – alogamie.
KVĚTY PODLE SOUMĚRNOSTI
1) Květ souměrný ê Květ je možné rozdělit pouze 1 rovinou souměrnosti na 2 stejné části. Př. violka.
2) Květ pravidelný Ý Květ je možné rozdělit více rovinami souměrnosti na 2 stejné části. Př. blatouch, jabloň...
Květní vzorec Vyjádření počtu a vzájemného uspořádání jednotlivých částí květu pomocí značek.
Květní diagram Grafické vyjádření vzájemného postavení květních částí.
TYPY KVĚTŮ PODLE POHLAVNOSTI
1) Květy jednopohlavné V květech buď jen tyčinky A (♂ květy) nebo jen pestíky G (♀ květy). Například u vrby.
2) Květy oboupohlavné V květech zastoupeny tyčinky A i pestíky G.
TYPY ROSTLIN PODLE POHLAVNOSTI
1) Rostliny jednodomé ♂ i ♀ květy jsou na jednom jedinci – “domu”. Příkladem je kukuřice.
2) Rostliny dvoudomé ♂ i ♀ květy jsou na samostatných rostlinách. Příkladem je chmel otáčivý.
KVĚTENSTVÍ = Soubor květů.
Jednoduchá květenství - hroznovitá a vrcholičnatá.
Složená květenství - kombinace jednoduchých.
Hroznovitá květenství Boční květní stopky nepřerůstají hlavní květní stopku.
HROZEN – hyacint, kokoška Capsella
LATA – réva vinná Vitis vinifera
KLAS – jitrocel Plantago
JEHNĚDA vrba Salix, líska Corylus
PALICE kukuřice Zea, antúrie
OKOLÍK prvosenka Primula
HLÁVKA (STRBOUL) jetel Trifolium
ÚBOR chrpa Centaurea, hvězdnicovité Asteraceae
Vrcholičnatá květenství Boční květní stopky přerůstají hlavní květní stopku.
VIDLAN bez Sambucus
VĚJÍŘEK kosatec Iris
VIJAN pomněnka Myosotis
Složená květenství
SLOŽENÝ OKOLÍK – okolík okolíčků, miříkovité Apiaceae
HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM KVĚTŮ A KVĚTENSTVÍ
1) Zelenina Brokolice, květák ..
2) Okrasné rostliny Zahradní, pokojové, skleníkové..
3) Medonosné rostliny Trnovník akát, řepka olejná..
4) Léčivky Květy lípy srdčité, divizny, heřmánku pravého, hluchavky bílé..
5) Koření Sušená poupata hřebíčkovce kořenného (hřebíček).
6) Kosmetika Růže, šeřík ...
PLOD
FUNKCE - chránit a rozšiřovat semena.
STAVBA PLODU
Vnější oplodí, střední oplodí, vnitřní oplodí (pecka), semena
DĚLENÍ PLODŮ – suché a dužnaté
Suché
a) Pukavé - měchýřek u blatouchu, lusk u bobovitých, tobolka u máku, šešule u kokošky.
b) Nepukavé - nažka u slunečnice, oříšek u lísky, obilka u pšenice.
c) Rozpadavé - dvounažka u javoru, knoflíčkovitý plod u slézu, truk u ředkve, zobanitý plod u kakostu, tvrdka u kostivalu (naučte se dvounažku a ještě jeden dle vašeho výběru)
Dužnaté
a) Bobule – má více semen, u rybízu
b) Peckovice – má jedno semeno, u švestky
c) Malvice – má více semen krytých blanitým jádřincem, u hrušně a jabloně.
SOUBORY PLODŮ – plodenství a souplodí
Plodenství Vzniká z 1 květenství. Příkladem rybíz, slunečnice.
Souplodí Vzniká z 1 květu. Příkladem jahodník, ostružiník.
PARTENOKARPNÍ PLODY Bezsemenné. Vznikly z neopylených květů.
Příkladem banán – bezsemenná bobule.
(Speciální plod u citrusů se nazývá hesperidium.)